Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vojta a letecká mládež

30. 8. 2017

 Vojta a letecká mládež

V našem Leteckém klubu generála Janouška (LKGJ) máme ve stanovách m.j. i závazek, že se budeme ve svých leteckých aktivitách věnovat mládeži předškolního a školního věku. Chci podat zprávu, jak jsme se v klubu tohoto závazku zhostili a to jak v roce 2016, tak i v letošním roce 2017.

dsc01989.jpgV Dobřejovicích , malé obci nedaleko Průhonic u Prahy, sídlí na zámečku velmi zajímavá škola, která se jmenuje NAVIS. Ředitelem školy je pan Mgr. Jan VEPŘEK a k jeho mnoha zájmům patří i zájem o letectví, i když je to zájem takříkajíc platonický. Více se o této zajímavé škole můžete dovědět z jejich web stránek na www.zsnavis.cz.

Lidé se schází s lidmi a tak jsem se jednoho dne ocitnul v kanceláři ředitele a v řeči jsme se dotkli i našeho leteckého klubu, letadel na letišti Osičiny (LKOSIC) a hned na místě došlo k domluvě, že pan ředitel vykoná „inspekční návštěvu“ na letišti Osičiny a v dalším domluvíme i návštěvu pátého ročníku školy na zmíněném letišti s možnými vyhlídkovými lety pro studenty  i dospělé.

Tak se i stalo.

Na inspekci přijel pan ředitel v obleku s kravatou, jak se na ředitele školy patří. I do spartánského letadla Piper J3 Cup nasednul v tomto outfitu a velmi si užil let na trati Osičiny, Český Brod, Kostelec nad Černými lesy s návratem na základnu Osičiny. Ihned byla „ruka v rukávě“ a krátce na to následovala návštěva tří organizátorů našeho klubu, Olinky  Jetmarové, hospodářky klubu, Pavla Rákosníka, místopředsedy klubu a mé osoby, já jsem člen předsednictva LKGJ, u ředitele školy pana Mgr. Jana Vepřeka ve škole v Dobřejovicích.

Válečná porada byla krátká a věcná, byl stanoven datum, pokyny pro studenty a dospělý doprovod (učitelé a rodiče), zajištění občerstvení, bezpečnostní pokyny, byly vyměněny telefony a maily pro komunikaci před akcí.

Přišla sobota 10.září 2016 s počasím jako vymalovaným a na desátou hodinu dopolední dorazily postupně skupiny jak studentů, tak i dospělého doprovodu. Letadla byla vytažena před hangáry, následovaly hromadné fotky všech účastněných, kolem dvou motorových rogal  se utvořily skupinky k výkladu o přeletu těchto strojů přes pohoří Himaláje. Mluvčími byly osoby nejpovolanější, Jan Bém, organizátor dvou výprav do Himalájí a jeho sestra Alexandra, která v první výpravě byla jen pomocná síla a v druhé výpravě už vycvičená pilotka, která také pohoří přeletěla. Organizátoři dění na letišti byli naši členové klubu Olinka Jemarová, Pavel Rákosník, Ota Oktábec a já, Vojtěch Vala. Hostitelem byl majitel letiště pan Jan Bém a jeho sestra Alexandra (Saša).

Po brífinku mezi organizátory a piloty jsme zahájili část nejpřitažlivější, vyhlídkové lety se studenty a po nich i s dospělými. Létala dvě letadla:  ULL Condor, OK-CUU-24 s pilotem Janem Bémem a Piper J3 Cub, N 28149 s pilotem Vojtěchem Valou, pisatelem této zprávy.

Startovalo se z horního konce letiště, kde vykonával organizační službu Pavel Rákosník a přistávalo se ze spodního konce letiště, od hangárů. Odtud vozil Ota Oktábec jednotlivé pasažéry autem nahoru na start. V hangáru, kde vládla Olga Jetmarová, byly připraveny stoly a sezení, s občerstvením, ale hlavní předností dne byl v horkém dni hangárový stín, ten se nedal ničím zaplatit. Piloti dělali jen malé zastávky mezi lety, jen aby doplnili vlastní tekutiny nebo natankovali letadla. Svezli jsme celkem 19 dětí a 10 dospělých. Ve škole to mělo velmi kladný ohlas a studenti na to vzpomínají dodnes.

Konec dobrý všechno dobré. Rok 2016 jsme v klubu mohli uzavřít s hrdostí, že dobrá věc se podařila.

Přišel rok 2017.

Dne 31.5.2017 jsem během výroční členské schůze LKGJ dostal telefonát od Honzy Béma, majitele letiště Osičiny. Prý jestli si vzpomínám na slib, který jsme jak za letiště Osičiny, tak za klub LKGJ dali starostovi obce Doubravčice, v jehož katastru se letiště nachází. Šlo o to,  že jsme měli zorganizovat návštěvu dětí z mateřské školky Doubravčice na letiště.

img_20170601_100648.jpg

 

 

   

 

 

 

 

Na 1.6.2017 připadá Dětský den.  Děti z mateřské školky Doubravčice,  i s učitelkami, včetně starosty obce a jeho štábu, by rády přišly v tento den v 10.00 dopoledne na letiště.  Tedy dnes telefonát a zítra akce.

 Skoro jako na vojně: čeká se, aby se spěchalo a spěchá se, aby se čekalo. Nic naplat, odpověď byla také jako na vojně: Provedem !

 Letošní Dětský den na letišti Osičiny se opět vydařil a to nejen co se týče počasí. V deset hodin napochodoval houf předškolních dětí a také jejich malých spolužáků ze základní třídy školky v Doubravčicích na letiště před hangáry. Krátký uvítací proslov přednesl Honza Bém a pak jsme odešli s dětmi hned k letadlům před hangárem. Ukázal jsem dětem, co jsou to křídla, vzpěry, vrtule, motor a nakonec kabina letadla Piper J3 Cub.

Kladu nevinou otázku a to jsem si dal....“Děti, kdo by si chtěl sednout do kabiny?“

VŠICHNI !

Pod křídlem , ve stínu,  se hned vytvořily dvě fronty a tak vždy dva caparti dovnitř letadla na sedadla, sluchátka na uši, rádio-interkom je zapnuté a tak probíhá komunikace: “ Haló, slyšíš mě?“,  „Jo, slyším...“. Radost je náramná a zážitek veliký. A další dva do kabiny a další a další... Každý chtěl fotku v kabině a tak se i fotilo.

Pak nastaly dva krátké předváděcí lety: Honza Bém v rogalu a já v mém Piperu. Děti jsou ještě příliš malé, abychom je mohli vzít na palubu. Tak aspoň demonstrace, že ta letadla opravdu létají. Řekl jsem jim, že letadlo Piper, pro jeho žlutou barvu nazýváme Žluťásek a to se dětem líbilo.

Kolem poledne byl program ukončen, děti nám provolaly sborové Děkujeme!  Vzájemně se loučíme. Jedna z učitelek dává dětem otázku: „ Děti, které letadlo se vám nejvíce líbilo?“

Žluťásek !

A to byla pro mě ta nejlepší odměna ze setkání s dětmi na letišti Osičiny.

 

Vzkazuji za sebe i za náš klub LKGJ: věnujme se dětem a mládeži, jsou za to při každé akci velice vděční.  Jak jinak naplníme naše letecké heslo, že vzduch je naše moře.....?

 

Zapsal:

Vojta Vala.

 

 

 

     

 

Náhledy fotografií ze složky Vojta a letecká mládež