Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náš patron - plk. Václav J Í CH A , DFC, AFC

 

 

    Narodil se 10.února 1914 v Dnešicích u Přeštic. Po vyučení bydlel v Praze Bohnicích. V Praze začal také docházet do Aeroklubu vysokoškolského sportu, kde nejprve pracoval jako mechanik a později absolvoval i letecký výcvik který dokončil v roce 1933 kdy získal pilotní diplom. V leteckém výcviku pokračoval v letech 1935 až 1937 v Prostějově ve škole leteckého dorostu, poté co se dobrovolně přihlásil k armádnímu letectvu. Následně absolvoval výcvik pro stíhače a po jeho ukončení nastoupil jako délesloužící poddůstojník-pilot k československému letectvu. Přidělený byl ke 44. stíhací letce 1. leteckého pluku v Praze Kbelých. Zde byl vybrán do slavné Novákovy akrobatické skupiny, která létala na strojích Avia 122. A tím také na sebe poprvé upozornil.
 
    1.května 1939 května utekl do Polska a poté odplul lodí Batory do Francie. V červnu byl dopraven s první skupinkou československých letců do alžírského Sidi-bel-Abbés a začal výcvik v řadách francouzské cizinecké legie jako vojín. Po vypuknutí války byl stejně jako ostatní letci přesunut na leteckou základnu Blida kde absolvoval přeškolovací výcvik. Po té se přesunul na letiště La Senia v Oranu kde absolvoval stíhací kurs na Moranech MS 406. Odtud je 13.prosince 1939 přidělen k Groupe de Chasse I/6. V bitvě o Francii se vyznamenal sestřelil 4 nepřátelská letadla (2 ve spolupráci) a nalétal na v té době již zastaralých letadlech 70 operačních hodin. Na konci bitvy se účastnil nebezpečných bitevních útoků na německé obrněné kolony.
 
    Po kapitulaci Francie odplul přes Severní Afriku do Velké Británie, kde nastoupil k RAF v hodnosti Sergeant. Zde byl převelen na krátkou dobu k 310. československé stíhací squadroně. Odtud 17.srpna 1940 odešel s velkou skupinou československých pilotů do stíhacího kursu k 6. OTU v Sutton Bridge. 11.září byl přidělen k 1. britské stíhací squadroně mající základnu na letišti Wittering. S ní se zapojil do bitvy o Británii. 30.října sestřelil ve spolupráci s P/O Lewisem Junkers Ju 88. 17.listopadu přešel k 17. stíhací squadroně, která létala na Hurricanech. 27.května 1941 byl převelen k 313. československé stíhací squadroně se základnou na letišti Catterick, jako jeden z jejích zakládajících členů, ve výzbroji měla letouny Spitfire. Létal u ní do srpna 1942. Uskutečnil s ní 40 letů nad nepřátelské území, 28.března 1942 sestřelil obávaný Focke Wulf Fw 190 a další poškodil 24.dubna 1942. S ní završil svůj počet sestřelů na 7 potvrzených (z toho 4 ve spolupráci). Za svojí bojovou činnost dostal Distinguished Flying Cross (DFC). V citaci k tomuto vyznamenání se praví: „Tento důstojník osvědčil velkou statečnost a sebeobětování a má skvělý záznam operačního létání počínaje prosincem 1939. Nedávno se tento pilot osvědčil vynikajícím sebeobětováním při sweepu nad Belgií. Jeho roj prošel těžkým bojem a jeden letoun byl těžce poškozen palbou kanonu a jeho pilot byl zraněn. F/O Jícha s ním zůstal, zezadu a shora svého druha bránil proti dalším útokům nepřítele a ochraňoval jej až k anglickému pobřeží …“
 
    Peruť opouštěl v hodnosti Flying Officer 17.srpna 1942, kdy byl přidělen k 41. skupině technického velitelství RAF. U ní začal pracovat jako zalétávací pilot a po seznámení s šéfpilotem firmy Vickers Amstrong (Supermarine) v Castle Bromwichi, začal díky svým leteckým schopnostem od 3.ledna 1943 pracovat pro firmu Vickers. U ní mimo jiné zkoušel i prototypy spitfirů. Za dobu působení jako zkušební pilot otestoval 1287 Spitfirů různých verzí, včetně prototypů a několik desítek bombardérů Avro Lancaster. V květnu 1944 v důsledku rozhodnutí, že zahraniční piloti budou z továren, pracujících na tajných projektech vyřazeni, přešel jako zalétávací pilot k 9. Maintenance Unit, u které převážné létal se Spitfiry. Za velký přínos k leteckému výzkumu získal Kříž letectva (AFC). V citaci k vyznamenání se praví: „Během zalétávání a přezkušování letounů v nové výrobě pro Ministerstvo letecké výroby tento důstojník nalétal 822 hodin v šestnácti měsících konče květnem 1944. Kromě Wellingtonů a Lancasterů buď sám nebo částečně otestoval celkem 1 267 Spitfirů verzí Mk.V a Mk.IX... Zdatnost F/Lt Jíchy byla mimoto podrobena těžké zkoušce tím, že byl z valné části zaměstnán zjišťováním příčin vysazování motorů. Z patnácti nouzových přistání, které v důsledku toho tento důstojník musel provést, přistál devětkrát s neporušeným letounem bez podvozku na letišti. Uváží-li se špatná viditelnost, která v Castle Bromwichi obyčejně převládá, a také to, že toto letiště je obklopeno balónovou baráží, znamená to skutečně prvotřídní výkon. Není zde pochyb o tom, že tento důstojník tímto prokázal vrcholné opovržení nebezpečím a velkou důvěru ve své schopnosti, přičemž pro zemi ušetřil tisíce liber a stovky pracovních hodin.“
 
    1.února 1945 letěl jako pasažér v dopravním Ansonu. Letoun cestou havaroval ve skotských kopcích u Haddingtonu, Jícha sice z havárie vyvázl se zraněními, avšak záchranáři ho našli až po několika dnech již zmrzlého. Václav Jícha byl vyznamenán čtyřmi československými válečnými kříži 1939, francouzským válečným křížem Croix de Guerre, britským Distinguished Flying Cross (DFC) a Air Force Cross (AFC). Nadporučík letectva Václav Jícha byl In memoriam povýšený na plukovníka.