Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odhalení pamětní desky Václavu Jíchovi

1. 3. 2015

Letci uctili pilota Jíchu.

Sedmdesát let po smrti pilota Václava Jíchy ozdobí pamětní deska pražský dům, v němž tento letec žil. S celkem sedmi sestřely patřil původně akrobatický pilot Jícha k nejlepším československým válečným stíhačům, jako první Čech například zničil obávanou německou stíhačku Focke-Wulf 190.

vaclav-jicha.jpg

Pamětní desku Václavu Jíchovi odhalil velitel českého letectva generál Libor Štefánik v sobotu 14.února 2015 ve 14 hodin. Deska se nachází v ulici K Pískovně v Praze 8, kde Jícha, před válkou člen slavné akrobatické skupiny Františka Nováka, žil před odchodem do exilu.

Jíchova cesta do RAF vedla přes Polsko a Francii. V té dosáhl celkem čtyř sestřelů (jednoho messerschmittu Bf 109, střemhlavého bombardéru Hs 123 a ve spolupráci s dalšími letci dvou bombardérů Do 17), o to cennějších, že létal na zastaralém Morane-Saulnier MS406.

Po pádu Francie se přes Alžírsko a Gibraltar dostal do Spojeného království. Na stíhačce Hurricane se zde během bitvy o Británii podílel na sestřelu dvou bombardérů - dalšího dornieru Do 17 a junkersu Ju 88.

Po přeškolení na spitfiry se s 313. československou stíhací perutí účastnil letů nad okupovanou Evropu. Jako první československý pilot sestřelil Focke-Wulf Fw 190, německou stíhačku, která Jíchův spitfire v řadě ohledů převyšovala.

Zřejmě nejpůsobivějšího výkonu po stránce osobní odvahy i pilotního umění pak československý letec prokázal 24. dubna 1942, když se vydal na pomoc poškozenému spitfiru Prokopa Brázdy a dokázal rozehnat trojici focke-wulfů, které na Brázdu dotíraly. Zraněného přítele, snažícího se dostat těžce poškozený letoun nad Anglii, následně napadlo dalších pět focke-wulfů, i ty ale Jíchovo letecké mistrovství přinutilo odtáhnout s nepořízenou.

Za brilantní výkon dostal Záslužný letecký kříž (DFC), které přibylo k československému i francouzskému válečnému kříži. Brázda mu však už nemohl poděkovat, protože při nouzovém přistání v onen den zahynul.

Poté, co Jícha nalétal předepsaný počet operačních hodin, odešel pracovat jako zalétávací pilot. Postupně zalétal 1 287 spitfirů různých verzí včetně prototypů a desítky bombardérů Wellington a Lancaster. Ani tato práce zdaleka nebyla bez nebezpečí, Jícha se totiž věnoval zjišťování příčin vysazení motoru, přičemž absolvoval patnáct nouzových přistání. Devětkrát navíc přistával bez podvozku.

Jeho životní pouť skončila v únoru 1945, když se dopravní letoun typu Anson, v němž cestoval, ve sněhové bouři rozbil o hory blízko Edinburghu.

„Na jeho hrob v Haddingtonu přinášela květiny až do roku 2010 Jíchova snoubenka Juliette Liska, se kterou se Václav poznal před válkou při létání v aeroklubu ve Kbelích. Jako vzpomínku opatrovala po celý život zlatý prstýnek s modrými kamínky,“ připomnělo ve zprávě k pamětní desce ministerstvo obrany.

Pamětní deska v Praze není první, které se Václav Jícha dočkal. Jeho odkaz připomínají i desky na základní škole v pražských Bohnicích, kam chodil, a na jeho rodném domě v Dnešicích v Plzeňském kraji.

Převzato z iDnes, autor: Jan Wirnitzer